I podnikatelé někdy strádají

I soukromý podnikatel potřebuje někdy pomoc. Něco se mu v jeho podnikání nepodaří tak, jak si to představoval, něco nevyjde, začnou docházet peníze, a v tu chvíli to může takový soukromník leckdy přestat zvládat. A když to nezvládá sám, na koho se má obrátit? Na stát, který u nás dotuje kdeco a třeba i rozhazuje peníze klidně i vysloveně nesmyslně? Kdepak. To by bylo naprosto bláhové. Vládní politici si sice mohou výdaji ze státního rozpočtu takzvaně ‚kupovat voliče‘, ale soukromým podnikatelům vesměs nedají ani korunu. Pro ně jsou podnikatelé i firmy toliko zdroji příjmů, ničím jiným.

rupie mince

A tak musí soukromí podnikatelé shánět peníze někde jinde. Kde se jenom dá. A kde se dá? Přece v nějakých těch finančních ústavech, které u nás máme.

Jenže v bankách často odmítnou podnikatelům, kterým se nedaří, vyhovět. Možná ne proto, že by snad bankovní úředníci byli krutí, ale prostě proto, že tady je nezbytné řídit se naprosto jasnými pravidly banky. A když někdo není schopen podobným pravidlům vyhovět, protože jsou tato vzhledem k jeho situaci nesplnitelná, má takový žadatel zkrátka smůlu.

Ale pokud to pak zkusí ještě u nebankovní společnosti, nakonec smůlu mít nemusí. Protože tady se nabízí i americká hypotéka bez registru, a ta umožňuje získání půjčky i těm, kteří by jinde neuspěli.

mince rupie

U nebankovních hypoték se totiž ručí za splácení zástavou nemovitosti, a ne nějakými příjmy značné výše a čistými registry dlužníků. A proto se daří uspět i těm, kteří by v bankách pohořeli. Když může dát podnikatel záruku, že všechno splatí, v nemovité podobě, má své jisté. A peníze, které by potřeboval mít, mu tu také rychle a výhodně půjčí.

A když se tady dá uspět, proč by se toho nevyužilo, že? Proč by si někdo odpíral takovou pomoc, když ji může mít? A když může díky ní dát vše, co potřebuje, zase do pořádku.